Zkusím to znovu

1. září 2008 v 15:10 | Kate |  Jednorázovky
Tohle mě napadlo dneska. V podstatě je v té povídce i něco ze mě.Tak si to užijte a prosím nechte nějaký komentář o tom jak to na vás zapůsobylo.
Řekla bych že je to PWP a možná že z toho někdy udělám kapitolovku ale nevím.
Jo a taky jsem vám zapoměla říst že jsem dopsala 7 díl k NNJSZ a poslala ho Pansy na opravu.

Brouzdám se internetem a v podstatě mě to ani nebaví ale nic jiného se mi dělat nechce. Hledám nové povídky o Harrym Potterovi a když mě nějaká svím názvem zaujme chci zjistit jestli mě zaujme i její děj. Když ano přečtu ji. Když ne jdu dál a hledám další. Nevím proč jsem tak skleslá.Možná proto že je 1 září a já se před necelími třemi hodinami vrátila ze školy.Možná je to proto že nám naše třídní řekla že se budem učit už zítra.Nebo je to tím že mě bolí za krkem a já se snažím koukat rovně protože jinak mě ta bolest vystřeluje až k temeni hlavy. Nebo je to tím že vím že jsem jiná než ostatní a že ti s kterými bych chtěla být s těmi mohu být jen o prázdninách protože jsou z jiných měst. Má nálada klesla na bot mrazu asi kvúli tomu poslednímu důvodu. Jsem prostě jiná. Divná jak říkají ostatní. Zajímám se o magi,runy,astrologii a jiné jim podobné věci. Říkají mi čarodějka protože jsem zblázněná do Harryho Pottera.U mě doma najdete knihy o magii a ruzné tomu podobné věci. Kluka nemám a když už se mě pár kluků ptalo jestli s nimi chci chodit odmítla jsem. Ptáte se proč? Protože nikdo nevypadal tak jak bych chtěla. Nikdo z nich neměl tak krásně modrošedé oči jako když se trhají bouřkové mraky a přes ně prosvítá modrá obloha. Nikdo nemá tak blonďaté vlasy jaké si představuji u Draca. Nikdo neměl tak smarakdově zelené oči a neposlučné černé vlasy jako Harry v mích snech.Možná bych to měla skončit.Pomyslím si. Možná bych to měla zkusit znovu.Třeba se už nikomu nepovede mě zachránit jako minule. Přece jen je máma v práci a vrátí se až večer. No a táta mě těško zachrání když tu nebydlí.Najednou mi to připadá jak dobrý nápad. Zvednu se od počítače a nechám ho zapnutý.Dojdu k mámě do pokoje a přejdu ke skříni s léky.Chvíli se tam přehrabuju až najdu sylné uspávací prášky.Ty jsem si vzala i minule ale včas mě zachránili.
Teď to nemá kdo udělat.Vrátím se k sobě do pokoje a naliju si do sklenice pití.Vyloupnu z platíčka všech deset léku a pomalu,po jednom je polikám a zapíjím. Když už mi žádný nezbyl,přejdu k posteli na kterou si lehnu.Nevím jak dlouho tam tak ležím ale začnou se mi klížit oči a já je dobrovolně zavřu. Připadám si hrozně ospale a buď se mi to zdá ale ta mišlenka na to že už budu spát na vždy to usínaní ještě zrychluje. Moje poslední myšlenka je ta že bych byla ráda v Bradavicích.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama